Jak množit fíkovníky?
Fíkovníky se množí poměrně jednoduše. Ve většině případů se pro rozmnožování fíkovníků používá vegetativní rozmnožování.
Množení semeny
Semena vyjmeme z plodu, očistíme od dužiny a můžeme vysévat. Bohužel tato metoda množení fíkovníků není pro naše podmínky vhodná, protože fíkovníky pěstované u nás (ať již patří do Adriatické skupiny nebo do skupiny San Pedro) obsahuj neklíčivá semena. Pro výsev bychom tak museli použít semena z kupovaných fíkovníků, z kterých vyrostou samčí a samičí rostliny z nich bude ještě část jedinci skupiny Smyrna, tedy skupiny fíkovníků, které pro dozrání plodů potřebují opylování vosičkou (Blastophaga psenes). Takový výsev a následné pěstování rostlin je tedy v našich podmínkách vhodné pouze v případě, pokud by jste si chtěli vypěstovat podnože a na ně později vhodné odrůdy naroubovat.
Množení řízkováním
Řízkování je u nás nejpoužívanější způsob množení fíkovníků. Řízky odebíráme z vyzrálých letorostů (min. tloušťka řízku by měla být síla tužky), délka řízků by měla být 15-20 cm a řízek by měl mít min. 2-3 očka. Pro řízkování je možné použít i starší dřevo nebo slabší řízky, ale úspěšnost zakořenění může být horší. Nejvhodnější čas na odebírání řízků je doba zimního klidu, ale dřevo řízků by nemělo být poškozené mrazem (platí to hlavně pro venkovní rostliny). Je vhodné jednotlivé řízky popsat názvem odrůdy. Povrch řízku po nastříhání umyjeme, vydezinfikujeme slabým roztokem hypermanganu (konce řízku můžeme ještě zavoskovat) a uložíme je do vlhkého igelitového sáčku do lednice nebo na jiné chladné místo.Samotné řízkování provádíme koncem zimy nebo na začátku jara. Řízky vyjmeme z igelitového sáčku, zkontrolujeme, aby nebyly plesnivé (můžeme je znovu opláchnout v roztoku hypermanganu) a sadíme do připraveného substrátu. Řízkovat můžeme i během roku, kdy si např. dovezeme větvičky fíkovníků z dovolené nebo když se nám nechtěně na rostlině ulomí nějaká větvička. Postup řízkování je stejný jako v zimních měsících, jen vynecháme uskladnění řízků v lednici a větvičky řízkujeme co nejdříve. Při letním řízkování můžeme na řízku ponechat část listu na podporu růstu kořenů. Při řízkování můžeme spodní konec řízku namočit v nějakém stimulátoru, ale není to podmínkou. Taktéž je možné ještě i poškrábat kůru spodního konce řízku nožem, aby se inicioval růst kořenů.
Pro sadbu řízku použijeme seříznutou PET lahev, průhledný plastový kelímek (0.3-0.5 litru) nebo můžeme použít průhledný igelitový sáček (min. rozměru 10x40 cm).
Pro samotné řízkování používáme substrát, různé řízkovací hmoty nebo jen čistou vodu.
- Řízkování v substrátu
Nejvíce se mi osvědčil supresivní substrát pro výsev a množení do kterého ještě přidávám perlit v poměru 1/3-1/2 perlitu na 2/3-1/2 substrátu. Je možné použít i jiné substráty, ale měly by být minimálně propařeny, aby obsahovaly minimum zárodků plísní a škůdců. V každém případě by měl být výsledný substrát propustný. Ať již pro samotnou sadbu řízku použijeme seříznutou PET lahev, plastový kelímek nebo igelitový sáček, musí mít ve spodní části otvory pro odtok vody (stačí 2-3x naříznout hrany nebo propíchnout špičkou nože). Na dno nasypeme vrstvu perlitu jako drenáž a zbytek nádoby vyplníme substrátem, do kterého zapícháme řízky (nebo řízky umístíme do nádoby na malou vrstvu substrátu a zbytek nádoby zaplníme substrátem). Poloha řízku v substrátu by měla být taková, aby v ideálním případě byly 2/3 řízku v substrátu a 1/3 řízku nad úrovní substrátu. Na části řízku, který je venku ze substrátu by mělo být minimálně jedno očko. Pro ušetření místa můžeme do nádoby většího průměru napíchat i více řízků, které po zakořenění rozesadíme. Nádobu se zasazeným řízkem můžeme zakrýt plastovým sáčkem (průhledným), pokud jste šikovní můžete pro zakrytí řízku použít zbytek z odřezané PET lahve nebo můžete více nádob s řízky umístit do většího plastového boxu s víkem. Pokud nemají řízky listy mohou být umístěny i mimo světlo. Ideální je spodní teplo, které podporuje růst kořenů. S rostoucími listy musíme zajistit řízkovancům světlo a to buď umělé (používají se LED lampy s červeným a modrým světlem) nebo nejlépe umístíte nádoby s řízky na parapet okna. Substrát udržujeme mírně vlhký, aby nedocházelo k plesnivění a zahnívání řízků.
Perlit je průmyslově vyráběná hmota z přírodního vulkanického skla, které po zahřátí na min. teplotu 850°C expanduje a vytvoří různě velká zrna bílé barvy. Postup řízkování je stejný jako u použití substrátu jen s tím rozdílem, že místo substrátu použijeme perlit, který je lehký, částečně zadržuje vodu a je čistý bez zárodků hub a plísní.
Další průmyslově vyráběná hmota, která je lehká a sterilní. Postup je stejný jako u použití substrátu nebo perlitu, jen s tím rozdílem, že místo substrátu použijeme keramzit velikosti 2-3 mm.
- Řízkování v kokosovém vláknu
Jedná se o drcené kokosové vlákno, které je čisté bez zárodků hub a plísní. Můžete ho zakoupit v zahrádkářských prodejnách nebo taky v zoo prodejnách v podobě lisované cihličky, z které po namočení vznikne substrát. Postup je stejný jako u použití klasického substrátu nebo perlitu. Já používám kokosové vlákno pouze k prvotnímu zakořenění, kdy více řízků napíchám do jedné nádoby (většinou využívám hlubší plastové vaničky od masa ze supermarketů). A po vytvoření kořenů přesadím jednotlivé řízky do klasického substrátu namíchaného s perlitem.
Rašelinovníkový mech (Sphagnum moss) je přírodní biologicky odbouratelný produkt. Vyznačuje se silnou nasákavostí vody, obsahuje minerály, stopové prvky a má antibakteriální a antibiotické vlastnosti. Používá se pouze k prvotnímu vytvoření kořenů, kdy se řízky pokládají vodorovně do rašeliníku ve vrstvách. Jsou k tomu vhodné různé svačinové boxy přiměřené velikosti k řízkům. Tuto metodu jsem zatím nepoužil, tak že nemohu posoudit jaké má výsledky v porovnání s ostatními metodami zakořeňování řízků fíkovníku.
- Řízkování ve vodě
Tato metoda je vhodná pouze pro některé odrůdy fíkovníků. Vodu je nutné často obměňovat, aby nezačala zahnívat. Mé pokusy s touto metodou nebyly moc úspěšné, tak že ji nepoužívám. Jediné kladné využití této metody vidím v tom, že tak lze uchovat řízky v relativně dobrém stavu, např. pokud si chcete dovézt nějaké větvičky fíkovníků z dovolené a doma je potom klasicky nařízkovat.
- Řízkování na vzduchu
Je možné zakořenit řízky fíkovníku jen na vzduchu a to tak, že řízky navlhčíte, zabalíte do igelitového sáčku a umístíte někde do tepla (např. nad akvárium). Nevýhodou je, že kořeny mohou začít růst po celé délce řízku což není žádoucí. Zkoušel jsem tuto metodu, tak že jsem do plastového uzavíratelného boxu nasypal vrstvu perlitu na ni jsem položil řízky, perlit jsem hodně navlhčil vodou, box uzavřel a dal do tepla. Výsledky nebyly špatné, ale někdy se stalo, že řízky začaly plesnivět a zahnívat.
Další průmyslově vyráběná hmota, která se vyrábí z čediče a vápníku tavením v peci čímž vzniká láva, která se dalším zpracováním vytahuje na tenká vlákna a poté lisuje do požadovaného tvaru. Díky tomuto procesu je pěstební médium zcela sterilní a její výhodou je schopnost zadržet až 80% vody a asi 15% vzduchu. Řízky se zapíchají do kostek z této vaty, která se musí namočit do vody, aby ji nasákla a byla dostatečně vlhká. Zkoušel jsem tuto možnost zakořeňování, ale nepodařilo se mi udržet vatu dostatečně vlhkou a řízky mi zaschly.
- Vzdušné hřížení
Vzdušné hřížení je další způsob vegetativního množení, kdy se zakořeňuje část rostoucí rostliny. Postupuje se tak, že se na větší rostlině vybere větev. V místě určeném pro hřížení se vyřízne prstýnek kůry, místo se ošetří práškovým stimulátorem nebo dřevěným uhlím a obalí se substrátem, navlhčeným rašeliníkem nebo kokosovým vláknem. Pro přidržení kořenící hmoty na větvičce můžeme použít rozříznutou PET lahev nebo igelitový sáček, který umístíme spodní částí pod seříznutý pruh kůry, naplníme jej substrátem a uzavřeme další částí PET lahve nebo přivázáním sáčku v horní části k větvičce. Důležité je dobře vše uchytit k větvičce, aby nedocházelo k posunu substrátu a nemohly se tak ulomit křehké kořínky nově vznikající rostliny. Substrát udržujeme stále vlhký a po několika týdnech bychom měli pozorovat prorůstání kořenů substrátem. Po dostatečném prokořenění substrátu (asi 2-3 měsíce) ustřihneme větvičku pod nádobou se substrátem a opatrně nově vzniklou rostlinu přesadíme do nachytané nádoby s drenáží (ve spodní části nádoby). Při přesazení musíme dobře zvážit počet a množství kořenů v poměru k nadzemní části rostliny a případně nadzemní část sestřihnout, aby se rostlina zbytečně nevysilovala a mohla růst.
U větších volně rostoucích rostlin je možné použít jednodušší způsob hřížení. Vybranou spodní větev fíkovníku připevníme např. drátěným háčkem k zemi (můžeme ji taky např. zatížit kamenem anebo cihlou) a přihrneme zeminou. Po vytvoření kořenů odstřihneme novou rostlinu od matečnice, vyryjeme a zasadíme do nádoby.
Přesazení řízkovanců
Pokud použijete při řízkování klasický substrát a dostatečně velkou nádobu, můžete nechat řízkovanec dále růst bez přesazování až dostatečně prokoření použitou nádobu (v prvním roce růstu si vystačí rostlina i s dvoulitrovou nádobou). Pokud použijeme na začátku řízkování např. PET láhev o objemu 2 litry a seřízneme jen vrchní zúženou část, tak můžeme jen v průběhu růstu rostliny dosypávat substrát a zvětšovat tak objem substrátu.V případě, že jste použili jinou metodu řízkování nebo malou nádobu, musíte řízkovanec v určité fázi růstu přesadit, protože různé řízkovací hmoty neobsahují žádné živiny (kromě substrátu), ale jen řízek ukotvují a udržují vlhkost potřebnou pro růst kořenů. Velkou výhodou jsou použité průhledné nádoby, v kterých je vidět stav růstu kořenů, protože se někdy stane, že rostou listy, ale kořeny ne. Kořeny by se u řízků z většiny odrůd fíkovníku měly objevit po dvou až třech týdnech. Některé odrůdy, jako např. fíkovník Veselí koření minimálně o 1-2 týdne déle.
Pro přesazení řízkovance z řízkovací hmoty používám již výše zmíněný supresivní substrát pro výsev a množení, do kterého již v této fázi přidávám jen minimum perlitu (substrát již perlit obsahuje). Postupuji tak že opatrně vyklopím řízek z nádoby i s hmotou v které je řízek zakořeněn (kromě minerální vaty Rockwool u ní se řízek přesazuje i s vatou), odstraním poklepáním na řízek většinu řízkovací hmoty (kromě již výše zmíněné minerální vaty), přemístím řízek do nově připravené nádoby s drenážní vrstvou (většinou vrstva perlitu) a zasypu jej substrátem.
U řízků zakořeňovaných v substrátu neodstraňujeme substrát z kořenů, ale snažíme se kořenový bal narušit při přesazování co nejméně.
Po přesazení musíte dbát na zachování stejné vzdušné vlhkosti, v které rostly listy řízkovance. Na menší vlhkost můžete řízkovance postupně zvykat ještě před přesazením nebo až po přesazení, když začne rostlina vykazovat růst, tak že postupně zvětšujete otvor ve vrchní části krycí PET lahve nebo rozšiřujete otvor v krycím igelitovém sáčku. Pokud pro přesazení použijeme vlhký substrát tak nemusíme v prvních dnech nové přesazenou rostlinu zalévat a nehrozí nám to, že by přebytkem zálivky mohlo dojít k uhnití mladých kořínků. Z narašených pupenů řízkovance mohou v některých případech (na roubech odebraných z konců větví) začít růst fíky (kulaté pupeny), které je lepší odstranit, aby se rostlina nevysilovala, ale lépe zakořeňovala a rostla.
Jak jsem již psal na začátku fíkovník se množí poměrně jednoduše, ale každý máme jiné podmínky pro pěstování a nemusí nám vyhovovat metoda, kterou úspěšně používá někdo jiný. Mým rekordmanem v zakořeňování je řízek odrůdy Sal's, kterému trvalo úspěšné zakořenění půl roku.
